Správní rada

Prof. MUDr. Vladimír Komárek, CSc.
Je spoluzakladatelem nadace a předsedou její správní rady. Od roku 1991 je přednostou Kliniky dětské neurologie UK 2. LF UK a FN Motol v Praze. Jeho hlavním profesním zaměřením je kromě dětské neurologie a epileptologie i zdravotně sociální problematika dětí s vývojovým postižením. O svém působení v nadaci říká:
,,Jsem v nadaci proto, že se stydím, jak špatná je u nás zdravotně sociální péče a chci s tím prostřednictvím nadace něco udělat. Za optimální považuji přispět k přesunu péče z institucionálních služeb dirigovaných státem na komunitní systém péče dirigovaný klienty. Za klíčovou považuji podporu stacionářů asistenčních služeb a respitní péče.

Prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc.
Vědecký pracovník v oblasti etologie zvířat, ve které pracuje na vědeckých projektech na široké mezinárodní úrovni (spolupráce s pracovišti v USA, Kanadě, Velké Británii, Německu, Itálii, Irsku a Chile).  Založil a vede oddělení etologie ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi a je profesorem na České zemědělské univerzitě v Praze, kde přednáší etologii. Vede diplomanty a doktorandy z pěti universit v České republice a v zahraničí. Práce v nadaci se účastní
,,…protože jsem byl při zakládání nadace osloven slušnými lidmi jako slušný člověk, abych se zúčastnil správné věci. Velmi na mě při tom zapůsobilo, že ve svém začátku šlo o naplnění odkazu rodiny, jejíž členové po desetiletí ústrků a těžkého života mysleli po pádu komunismu především na jiné. Snad by byli s námi spokojeni.‘‘

Doc. MUDr. Martin Bojar, CSc.
Je přednostou Kliniky neurologie dospělých UK 2. LF a FN Motol v Praze. Od sedmdesátých let se jako klinický neurolog, mající vzdělání i v psychoterapii a manuální medicíně, zabývá problematickou klinických neurověd a neurologii – zajímá ho pomezí neurologicko-rehabilitační a neurologicko-psychiatrické a věnuje se jedincům postižených handicapem nejrůznějšího původu. V klinické medicíně i na poli charity se věnuje zdravotní i psychosociální pomoci jak postiženým jedincům, tak jejich blízkým.
,,V Nadaci Dětský mozek pracuji jak vzhledem k jejímu zaměření, tak vzhledem k závazku, který pociťuji vůči rodině F. Myšáka s ohledem na to, že jsem se s paní Myšákovou stýkal po celé období  od vzniku nadace až do jejího skonu.‘‘

Ing. Tomáš Jung, MBA
Náměstek ředitele zdravotního odboru Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra . Začal v roce 1990 při svém působení na Ministerstvu zdravotnictví profesionálně pracovat s občanskými sdruženími různých typů zdravotních postiženích. Na základě životních změn z této profesionální spolupráce odešel, ale nadále pracuje v oblasti zdravotnictví a s prostředím zdravotně postižených občanů udržuje úzký kontakt.
,,Nadace Dětský mozek je pro mě jednou z velkých možností, jak těmto občanům alespoň malinko pomáhat a být s nimi v kontaktu‘‘.

Doc. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D.
Pracuje jako přednosta Kliniky rehabilitace UK 2. LF a FN Motol v Praze. Součástí kliniky je spinální jednotka, lůžková i ambulantní část pro dospělé, centrum pro léčbu a výzkum bolesti a dětská část, zaměřená na léčebnou, ale i následnou rehabilitační léčbu u pacientů s neurologickými, ortopedickými a interními onemocněními.
,,Z titulu mé funkce koresponduje činnost a péče o pacienty Rehabilitační kliniky velmi úzce se zaměřením Nadace Dětský mozek.‘‘

PhDr. Jan Pičman
Klinický psycholog. Od poloviny devadesátých let je ředitelem Jedličkova ústavu a škol v Praze.
„Nadaci Dětský mozek znám ještě ze svého působení ve FN Motol a pochopitelně se setkávám s jejím působením i při své práci v Jedličkově ústavu. Pokládám ji za velmi dobrou nadaci a lidí, kteří kolem ní působí, si velmi vážím. Když jsem dostal nabídku spolupracovat jako člen správní rady, byla to pro mě čest. Rád jsem přitakal.“

JUDr. Eva Papežová
Ministerstvo práce a sociálních věcí.
,,V letech 1992-1996 jsem pracovala ve Všeobecné fakultní nemocnici. Tolik lidského utrpení a bolesti, soustředěného na jednom místě, mě poznamenalo na celý život. V okamžiku, kdy jsem byla oslovena, zda bych nechtěla v Nadaci Dětský mozek,,přispět svou troškou do mlýna‘‘ jsem ani minutu neváhala. Chci svým přístupem, i jako právník, podpořit její činnost, protože stávající situace nadacím zrovna moc nepřeje a pro některé nemocné a postižené by zánik nadací jako takových znamenal obrovský zásah do života.‘‘

Jan Paul
Zástupce donátorské rodiny, soukromý podnikatel v oboru cestování.

JUDr. Aleš Pejchal
Advokát, generální ředitel Advokátní kanceláře Pejchal, Nespala a spol. a místopředseda představenstva České advokátní komory. Advokátní praxi vykonává především v oboru občanského práva, mezinárodního práva se zaměřením na řízení před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku, církevního práva a v dalších právních oborech. V letech 1999-2000 člen vládní komise pro řešení otázek poměru státu a církví, od roku 2003 člen poradního sboru prezidenta republiky.
,,Nadaci Dětský mozek jsem spolu zakládal a tím je řečeno mnohé. Když jste u zrození něčeho, bude vás celý život zajímat, jak si novorozenec vede v dalším životě. Jako právník a advokát především hájím oprávněné zájmy všech, kteří mne požádají o pomoc. Finanční prostředky nadace musí sloužit především těm, kdo oprávněně pomoc potřebují. Takže se mám s Nadací Dětský mozek rád a budu jí pomáhat do roztrhání těla.‘‘

MUDr. Alena Zumrová, Ph.D.
Pracuje na Klinice dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol v Praze. Její specializací je zejména vývojová neurologie a dědičné neurometabolické a neurodegenerativní poruchy.
,,Dětským neurologem jsem už před dvacet let. Souhrou životních náhod jsem se začala zabývat dětmi s dědičnými neurologickými poruchami. Rodinám mých pacientů je většinou souzeno potýkat se s životem, který komplikují progresivní hybné či psychické poruchy toho nejdražšího co mají – jejich dítěte a výrazně zasahují do všech každodenních aktivit. Bohužel, neumíme zatím tyto choroby vyléčit, ale to naprosto neznamená, že nemůžeme pomoci jinak. Nezbytná je i pomoc sociální a finanční. A právě proto se snažím být jim prospěšná i v Nadaci Dětský mozek, protože peníze sice nejsou pro život to nejdůležitější, ale v pravý čas a na pravém místě mohou zmírnit nesnáze nemocných.‘‘